Podle dostupných informací příjmení Fenz není zase až tak vzácné, jak by se nám mohlo zdát jenom proto, že „široko daleko“ kolem Židlochovic nikoho s podobným jménem neznáme a ani jsme o něm neslyšeli.
Podle serveru Naše jména v České republice žije 25/13 osob s příjmením Fenz/Fenzová (stav 2017), ale jen 17 z nich patří k židlochovické větvi .
Celosvětově je situace s počtem příjmení FENZ o trochu veselejší, i když počty kolísají podle zdroje, z něhož je čerpáno. Ale podle všech zdrojů daleko největší počet Fenzů žije v Rakousku. Počet je mezi 240 přes 329 až po 846, podle zdroje informací.
Na druhém místě je Německo s počtem od cca 60 po 263 výskytů.
A na třetím pak USA s počtem 158 výskytů.
U jmenovců z USA je uvedeno i rozdělení podle ras . Z celového počtu 158 lidí s příjmením Fenz je 58% bělochů, 18% hispánců, 11% černochů , 9% asiatů a obyvatetel ostrovů v Pacifiku a 2% míšenců. Z relativně velkého zastoupení i u černochů a asiatů mi vychází, že zřejmě ne všichni nositelé jména Fenz v USA nutně mají nějakého společného předka, ale že v některých případech se jméno v této podobě třeba jen „objevilo“ při transkripci skutečného jména osoby do latinky (?).
A co ze všeho výše napsaného vyplývá pro naši rodinnou historii?
Příjmení Fenz evidentně není slovanského původu a je poměrně rozšířené v německojazyčných zemích. S ohledem na rozšíření na našem území se nějaký náš „prapředek“ do historických Českých zemí, resp. na Moravu, přemístil v relativně nedávné minulosti, možná v období napoleonských válek nebo možná o jednu generaci dříve, tj. někdy kolem roku 1760(?). V tomto druhém případě to mohl být předek společný s druhou větví „Fenzů“ žijící dnes ve středních, severních a západních Čechách (Praha, Trutnov, Sokolov, Kraslice, Tachov).
První možnost, tedy příchod v souvislosti s napolenskými válkami, rozvádí Ivan zde.
Každopádně prvním fakticky doloženým předkem je praděd Emanuela Fenze, tedy tchán jeho babičky Antonie, který se (údajně!) s ní a jeho budoucím otcem Jakubem, tehdy asi sedmiletým, někdy kolem roku 1852 přestěhoval z Brna do Židlochovic. Jak uvádí Ivan níže v komentáři, podle vzpomínek dědy Emanuela se tento „prapředek“ narodil snad někdy kolem roku 1790 a pocházel z Bernu ve Švýcarsku. Zmíněný zpovědní rejstřík židlochovické farnosti by měl být dostupný v archivu Biskupství brněnského. Zde by se snad dalo najít i celé jméno a případně i vodítko pro další pátrání (klikni na obrázek pro jeho zvětšení).
A závěrem jako perličku, s námi spojenou jen shodným příjmením, uvádím článek Rudolf Fenz, cestovatel v čase dostupný na jednom lehce obskurním severu knihya.cz
Test viditelnosti